Floating je doposud pomĕrnĕ málo známou relaxační technikou. Ačkoli byla vynalezena již v 2. polovinĕ 20. století, ještĕ se nestačila dostat do širšího povĕdomí jak veřejnosti, tak odborníků. Principem této techniky je pobyt v ničím nerušeném prostředí vodní nádrže ve tvaru vajíčka, naplnĕné hustým solným roztokem, umožňujícím se jako by vznášet. Odtud také název samotné techniky. Podmínky této techniky, omezující vnĕjší rušivé stimuly, umožňují zažít hlubší pocit relaxace než u bĕžnĕ dostupných relaxačních metod. Tento příspĕvek se zamĕřuje na připomenutí techniky floating a zmapování dosavadních poznatků o jejím relaxačním účinku. V textu je vĕnován prostor dostatečnému popisu této techniky, způsobu jejího využití jakožto relaxačního nástroje, dále je část textu vĕnována i historickému kontextu vývoje floatingu. V závĕru se potom můžeme dočíst o pravidlech využívání této techniky a případných rizicích s ní spojených. [ABSTRACT FROM AUTHOR]